V exkluzivním článku Karla Dundy, ex-zástupce šéfredaktora časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců se můžete dočíst, jak a proč vznikl Zlatý list a co tomu předcházelo.
Jeho vznik (pozn.: rozuměj časopisu ABC) se pokládá za nejdůležitější počin, který byl roku 1957 učiněn, protože postupně pomáhal ovlivňovat u dětí rozvoj polytechnických prvků a principy začínající ochrany přírody a životního prostředí. Zajímavým, a tehdy poměrně neobvyklým obsahem dětem nabízel méně známé náměty činnosti, a to tak netradičně, že se pro ně stal nejpodivuhodnější tiskovinou.
Nelze se proto divit, že jeho zajímavostí se rozvíjely nejen jednotlivci, ale i zájmové kolektivy, převážně na základě podnětů, jež jim ABC doporučovalo. Tak roku 1959 vznikla i velká časopisecká tabulková akce, během níž čtenáři označovali natištěnými tabulkami přírodní zajímavosti, historické a technické památky místního významu. Akce probíhala několik let, byla konzultována s odborníky SÚPPOP (pozn.: tehdejší Státní úaatv památkové péče a ochrany přírody) a bylo označeno přes 1 200 objektů.
Během roku 1960 začal narůstat počet kolektivů, jež nám nepsaly jen o jednotlivostech, ale o škále činností. Sběrem žaludů a kaštanů k zimnímu přikrmování zvěře počínaje a rychlením větviček, aby jim v zimě kvetly konče, i co dělaly pro to, aby nikdo zbytečně netrhal kvetoucí sněženky a bledule a nevyrýval je atd. To už ale byly jakési čtenářské kluby, v jejichž činnosti převažovala ochrana přírody. Z venkova se množily i celé třídy a z měst zájmové kroužky. A protože mnohé z nich psali pravidelněji, zařadili jsme je do evidence jako tzv. hlídky ochrany přírody, jež dostávaly pořadová čísla (HOP – 1, HOP – 2, atd.).
Pochopitelně jsme netušili, že jich na jaře 1963 bude přes 1 300! Naši aktivisté – vysokoškoláci měli co dělat, aby stíhali odpovídat. Protože tehdy žádná soutěž pro uvedené kolektivy nebyla, redakce pro ně připravila dlouhodobější přírodovědnou hru Detektivové v přírodě. Moc se líbila, ale tato redakční dopisová forma soutěže pro zkušenější už byla málo. Chtěli soutěžit „naživo“, přímo mezi sebou!
Tehdy ale takový typ soutěže neexistoval. Tehdejší Pionýrská organizace šedesátých let takovou soutěž nedokázala zorganizovat. „Obrozená“ Pionýrská organizace koncem 60. let výrazně zkvalitnila svůj výchovný systém zavedením tzv. Plamenů a Cest, které měly děti plnit. Desítkami různých důkazů byla možnost do tohoto pionýrského programu včlenit i celostátní přírodovědně ochranářskou znalostní náplň, která se může uskutečňovat na turistických trasách a na jejich stanovištích mohou soutěžící úkoly průběžně plnit.
Tehdy, roku 1971, bylo vše zpracováno, včetně podmínek: soutěžní hra bude probíhat ve dvou věkových kategoriích (mladší a starší) a ve třech kolech – okresních, z nichž nejlepší postoupí do krajských a nejúspěšnější z nich budou soutěžit v kole národním, jehož vítěz získá trofej – Zlatý list, což je žlutý list lípy srdčité, tedy našeho českého národního symbolu.
Tyto zásady schválila přírodovědná celostátní komise, jejímž jsem byl předsedou. Tyto zásady schválila i tehdejší Pionýrská rada.
autor článku: Mgr. Karel Dunda
(poznámky: redakce webu Zlatý list)